Profesní setkání pracovníků NPÚ z oblasti průzkumu a dokumentace památek

Průzkumné a dokumentační činnosti jsou v památkové péči zajišťovány do značné míry nedostatečně a také nekoordinovaně. Jsme si vědomi toho, že zvýšení intenzity a dosažení určité rovnoměrnosti při průzkumech a dokumentaci je velmi potřebné, avšak jsme přesvědčeni o tom, že je třeba v širším kolektivu zainteresovaných pracovníků diskutovat o existujících problémech a formulovat společné požadavky, jejichž postupné prosazování by zlepšilo informační základnu památkové péče. Pokusili jsme se nyní připravit setkání zainteresovaných odborníků a debatovat s nimi o některých zásadních problémech. Připojený program podle našeho názoru reflektuje aktuální směry úvah a potřebné cíle činnosti. Je však možné, že praxe přináší i jiné závažné problémy; budeme jen rádi, když na ně další účastníci jednání upozorní.

Chtěli bychom ve stručnosti pojmenovat základní existující problémy a stanovit, co by bylo možné v nynější komplikované (personální a technické) situaci podniknout pro zvýšení prestiže dokumentační činnosti mezi pracovníky památkové péče a pro zvyšování kvality PaD.

Věříme, že neformální věcné jednání odborníků společné praxe může být efektivnější než proklamativní nebo trpěná vystoupení na jiných fórech; není naším zájmem vytvářet paralelní struktury nebo příslušnou odbornost vydělovat z památkové péče, právě naopak.

Prosíme případné zájemce o aktivní vystoupení v diskusi, aby nám pokud možno předem sdělili, kterým problémem se chtějí zabývat (není to však podmínka pro přednesení názoru).

Cíle setkávání

1)        Formulace významu průzkumu a dokumentace (PaD) v procesu ochrany památek – teoretická základna oboru, začlenění do PZ a dalších zákonných norem a odborných metodik.

2)        Optimalizace systému PaD v rámci struktur NPÚ – složky provádějící PaD.

3)        Zpracování metodik PaD – návod k jednotnému postupu.

4)        Vytváření jednotného otevřeného systému archivace shromážděných informací – spolehlivá a snadno dostupná evidence dat je základem toho, že získané informace budou v praxi systematicky využívány.

5)        Zprostředkovávání informací o poznatcích PaD co nejširšímu okruhu uživatelů – využívání shromážděných informací pro praxi památkové péče je základním smyslem PaD.

Stránka vytvořena: 21. 5. 2004.

Poslední aktualizace: 2. 6. 2004.

POZVÁNKA

Zveme Vás k účasti na úvodním setkání pracovníků NPÚ z oblasti průzkumu a dokumentace

Úvodní setkání se uskuteční dne 17. 6. 2004 od 10.00 hod. v tzv. salónku v sídle NPÚ-ÚP na Valdštejnském náměstí 3 v Praze 1.

Případné doplňující informace zatím lze získat na adrese sommer@up.npu.cz.

Program úvodního setkání

Úvodní referáty budou doplněny připravenými diskusními příspěvky a diskusí v plénu.

1)        Vytváření databází informací získaných PaD.

2)        Přehled současného stavu PaD.

3)        PaD ve vztahu k institucionálnímu výzkumu.

4)        Různé typy PaD (hledisko kapacitních nároků – operativní průzkum, nálezové zprávy atd.).

Poznámky k programu (budou ještě průběžně doplňovány!)

Ad 1:

Vytváření databází informací získaných P a D - vstupní informace

V aplikacích MonumIS jsou implementovány všechny potřebné údaje o průzkumech. Moduly VzorPruz, Dokument, PaspNem a PaspSou umožňují vložit jak anotační informace o průzkumech, tak složitější a strukturovanější data. Neměl by být problém ani s tím, že mnoho operativních průzkumů se bude provádět na „nepamátkách“.

V čem je tedy zásadní problém? Nejsou v současné době k dispozici data! Nikdo nebo málokdo do těchto aplikací něco píše a tím méně do modulů, které přímo nesouvisí se státním seznamem. V ideálním případě by se měla na jednotlivých pracovištích zpracovávat v MonumISu celá agenda, včetně informací o průzkumech a dokumentaci, ale i vyjádření a korespondence. Jednou ročně, nebo podle potřeby, budou data předána do ústředí, kde budou zrcadlena. Z těchto aktualizovaných dat pak není problém vyextrahovat například výpis, nebo databázi, která bude publikovaná na MonumNetu a tedy bude přístupná všem uživatelům.

Návrh tedy zní:

Na konkrétních příkladech průzkumů a dokumentace vyzkoušet výše jmenované aplikace v MonumISu a připomínkovat nedostatky, popřípadě navrhnout ideální makulář s demodaty. Potom je možné se sejít s M. Lazákem a prodiskutovat další možnosti.

Koncem května bude představen nový update MonumISu. Je nanejvýš potřebné přijmout tento systém za jediný, univerzální prostředek k vybavování veškeré agendy dokumentace a evidence i s možnými výhradami k nepřehlednosti nebo ke složitosti a začít v něm běžně pracovat. Pokud k tomu nedojde, nedojde nikdy k potřebnému shromáždění dat a k možnosti je využívat. Proto je potřebné podpořit v NPÚ výraznější kampaň pro prosazení tohoto cíle. Zní to agitativně, ale je to tak.

F. R. Václavík

 

Ad 2:

Přehled současného stavu zajišťování průzkumů a dokumentace v NPÚ a nakládání s informacemi, které v nich byly získány

Přehled, tedy jakousi první fázi možné analýzy, potřebujeme pro kritické nazírání na celý obor - vymezení problémů, navrhování řešení i ověřován účinnosti jejich aplikace. Zároveň jde o argumentační nástroj vně oboru. Věříme, že v první fázi nám pomůže i pro korigování řízení diskuse.

Mělo by jít o aktuální základní materiál, který bude dále možno rozšiřovat a prohlubovat.

V podstatě jde o to zjistit, co, kdo, kde a jak dělá.

 

Měly by být zjišťovány údaje z těchto hlavních oblastí:

- Organizační a personální zajištění
- Užívané formy a stupně P a D, jejich realizace a výsledky
- Ukládání a šíření získaných informací uvnitř i vně pracoviště
- Vybavení technické i metodické
- Hlavní pociťované problémy

Přehled navrhujeme vytvářet ze dvou základních zdrojů:

1) Dostupné souhrny:

- Přehled agend k roku 2000 - Koncepční tým NPÚ
- Výroční zprávy pracovišť
- Zprávy ze záměrů běžícího institucionálního výzkumu pracovišť
- Databáze z Průzkumů památek, Centrálního archivu SHP

 

 

2) Informace shromážděné jednorázovým průzkumem

Představou je dotazníkový průzkum v jednotlivých pracovištích NPÚ, přičemž údaje do dotazníku by doplňovaly nejspíše styční odborníci z jednotlivých pracovišť. Pro srovnání na setkání nabídnu tabulkově zpracované výsledky mého méně definitivního průzkumu provedeného v roce 1997.

Přehled by měl být aktuální a důvěryhodný v kvantitativních údajích, ale pokud možno výstižný i v údajích kvalitativních. Dokončení přehledu předpokládáme ještě do konce roku 2004.

Vít Jesenský

 

Ad 3:

Institucionální výzkum NPÚ

Institucionální výzkum se stal organizační formou umožňující i podporující provádění výzkumu památkáři NPÚ, výzkumu, který by měl být jak nedílnou částí oboru, tak i jedním z jeho přesahů. Otázkou je, do jaké míry budeme dále pragmaticky tolerovat skutečnost, že je i výraznou podporou či náhražkou regulérní odborné činnosti - agendy. Oblast P a D je pak obsahově, metodicky i personálně „nejvýzkumnější“ částí památkové péče.

V současné době se chystá na MŠMT meziresortní posouzení výzkumných záměrů NPÚ na roky 2005-2011, které tam byly odevzdány 25. 2. Rozhodující slovo bude mít ovšem resort, takže se očekává, že podané záměry budou přijaty. Byly podány 4 záměry, z nichž každý má svého garanta, několik hlavních úkolů (celkem 18 hlavních úkolů) a ty své hlavní a další řešitele. Na institucionální výzkum byly předem přislíbeny peníze, na všech 7 let dopředu, které představují přibližně 32-33 mil. Kč ročně. Jednotlivé záměry mají tedy v návrhu tyto přepokládané peníze již rozpočítány. Oblasti průzkumu a dokumentace se dotýkají v podstatě všechny záměry, pro nemovité památky je klíčový 3. záměr (celkem 49 řešitelů a na rok 2005 plánováno 9,854 mil. Kč) a z jeho 7 hlavních úkolů zjevně především tyto: Výzkum a aplikace metod operativního zpracovávání stavebně historických a umělecko historických průzkumů prováděných při obnově kulturních památek a nemovitostí v památkově chráněných územích (jiných vlastníků) (hl. řešitel Razím) a Zkvalitňování a praktická aplikace metodicky zaměřených SHP (zpracovávání a hodnocení nedestruktivního SHP) (hl. řešitel Macek), a ze 4. záměru hl. úkol Průzkum, hodnocení, soupis a dokumentace architektonického kulturního dědictví 19. a 20. stol. (hl. řešitel Goryczková).

Vzhledem k hektičnosti přípravy nových výzkumných záměrů a komplikované či nedostatečné komunikaci při ní bude jistě užitečné se seznámit s dalšími dostupnými informace (přislibuji je jako referující) a komentovat je. I když praktické provádění nastane až za více než půlrok, již nyní by stálo za to připravit se na možné problémy a začít diskutovat o efektivním využití možností inst. výzkumu pro oblast P a D, a to např. s hl. řešiteli. Domnívám se, že totiž zdaleka ne vše je již definitivně domyšleno a naplánováno. Jistě budeme moci využít zkušeností z v tomto roce končícího (v pražském pracovišti o rok později) institucionálního výzkumu organizovaného po pracovištích (ústavech), z přípravy nových výzkumných záměrů apod.

Půl roku dopředu mi to nepřijde zase tak brzy (spíše pozdě) vzhledem k tomu, že vyjma snad schůzí vedení nedošlo prozatím k žádnému kolokviu, konferenci nebo diskusnímu fóru, a to ani ve formě sborníku a pod., kde by dosavadní zkušenosti a poznatky z realizace institucionálního, ale i účelového výzkumu v celém NPÚ (respektive jednotlivých pracovištích) systematicky diskutovaly a uplatnily v návrzích dalších postupů.

Vedle účtování se ohledně nového institucionálního výzkumu již objevuje vážný problém vyřešení částí úvazků řešitelů a spoluřešitelů, které budou určeny na výzkum a o to budou kráceny úvazky dosavadní.

Vít Jesenský

 

Ad 4:

Operativní P a D

Operativním průzkumem rozumíme získávání a zaznamenávání informací o podobě, stavu a vývoji památky prováděné v terénu na lokalitách a objektech samotných. Výsledky bývají zpracovány ve formě Nálezové zprávy. Podstatný je dílčí charakter poznání i záznamu vyplývající z přechodného aktuálního stavu dokumentovaných památek a odpovídající cílovým potřebám. Jedná se o jednu z klíčových forem P a D v památkové péči a jako taková není systematicky vyřešena po stránce organizační, personální ani metodické. V diskusi bychom se měli pokusit odpovědět na následující otázky:

- Existuje aktuální oborový konsensus na vymezení operativního P a D určení jeho významu ve struktuře ostatních forem P a D?

- Jak je operativní P a D zajišťován v praxi jednotlivých pracovišť NPÚ? (viz též úkol Přehled…)

- Co brání systematickému provádění, kde začít s nápravou?

Vít Jesenský

Ad 1 a 4:

Památková péče zpracovává a využívá ohromné množství informací, příznačných navíc neuvěřitelnou škálou "nosičů" (od evidenčních karet přes spisovou agendu a množství dalších forem až po fyzikálně-chemické analýzy na atomární úrovni rozlišení). Spolu s rozšiřováním typologických "odvětví" památkové péče přicházejí stále další druhy obsahů dokumentace (od uměleckohistorických analýz a vyobrazení ve formě plánů a fotografií celků a výrazných strukturních elementů antických či středověkých památek dochází k rozšiřování oblastí zájmu – aktuálně sílící zájem o ochranu "sorely" apod. – a ke stálému "zjemňování" rozlišování detailů). Z toho plyne, že každý systém evidence a využívání dokumentace musí být schopen absorbovat jakýkoliv existující i zatím nepředpokládatelný typ dokumentace. O způsobech, jakými taková evidence má být optimálně vedena, je vhodné diskutovat.

Je však třeba diskutovat i o dalších otázkách, patrně ještě akutnějších. Tou základní je, dle mého soudu, do jisté míry přetrvávající odtrženost evidenčních údajů v ÚSKP od dostupných informací o reálných vlastnostech památek. Navrhované systémy databází, o nichž věřím, že jsou způsobilé k užití (případně po dohodnutých modifikacích) by mohly umožnit plynulý a spolehlivý přenos dat z PaD všeho druhu (realizovaných v památkové péči i mimo ni) do úředních evidencí památek.

 

Co bych tedy osobně především očekával od pracovních setkání?

1. Diskusi o způsobech operativního PaD, nalezení shody na tom, že vypracování záchranného průzkumu ve stanoveném základním rozsahu bude prosazováno jako nepominutelná podmínka kolaudace stavební opravy.

2. Dohodu na tom, že systém správy informací o památkách je třeba upravit tak, aby evidenční údaje v ÚSKP odpovídaly aktuálnímu stavu vědomostí o památkách.

 

Představuji si tedy, že obsah jednání v zásadě naváže na aktuální metodické přínosy z průzkumových pracovišť NPÚ i z odborné činnosti Sdružení pro SHP, bude se však týkat především možného zdokonalení činnosti v rámci institucí státní památkové péče.

 Jan Sommer, 1. a 12. 6. 2004

V současné době je ještě možné navrhnout další témata. Rovněž lze počítat s uvedením některých dalších témat v diskusi.

Předpokládáme, že na jednání budou k nahlédnutí předloženy různé typy zpracování operativní dokumentace. Mohla by proto proběhnout i diskuse o přednostech jednotlivých standardů.

 

Stručný předběžný záznam dojmů z pracovní schůzky: http://sweb.cz/monudet/monudetclanky/monudetclanek040618pad.htm.

Program úvodního setkání připravovali:

Vít Jesenský // pso@centrum.cz
Michal Panáček // mpanacek@yahoo.com
František R. Václavík // frantisek.vaclavik@pupce.cz
Bohdan Šeda // bohdan.seda@pupce.cz
Jan Sommer // sommer@up.npu.cz

- přičemž konzultovali s dalšími zainteresovanými osobami.

Na uvedené osoby se také můžete obracet s dotazy ohledně dalších záměrů, které budou postupně představovány i na této stránce, jakož i s návrhy.